Historie knihovny

Blažovická knihovna

Blažovická knihovna je jedna z nejstarších v okolí. Byla založena v roce 1869. Svědčí o tom zápis v deníku místního rodáka, písmáka a familianta Antonína Štěpánka, č. p. 43 (1824 – 1889). Antonín Štěpánek ve svém deníku v roce 1869 napsal: "Byl u nás v hospodě náš panáček (rozuměj kaplan tvaroženský Jan Křivý), který důvěrně hovořil, že by si přál, aby u nás byl založen Čtenářský spolek." Antonín pak pokračuje a uvádí, že nevěří, že by v Blažovicích byla pro to půda. "Přeji každému ze srdce vzdělání, ale pro to jsou vhodná bratrstva". Těmito bratrstvy rozumí náboženské organizace, které byly zaměřeny k pobožnostem, odběru knih, tj. různých Dědictví, zdržování se požívání alkoholických nápojů apod. Antonín Štěpánek pak dále píše: "V Blažovicích se odebírají Národní listy. Odebírá je nastávající čtenářský spolek".

Je zřejmé, že zde musel být již dřívější základ. Položil jej Šebestián Kubínek (1799 – 1882), známý jako buditel a šiřitel dobrých knih. Chodil po moravských vsích od roku 1847 až do své smrti, na zádech dřevěnou almárku plnou knih. Knihy prodával a za stržené peníze kupoval další knihy. Získával také členy různých Dědictví. Kronikář obce Blažovice Pavel Štěpánek napsal, že v roce 1910 bylo v Blažovicích velmi mnoho knih z těchto Dědictví, ale v té době (tj. 1910) již velmi zastaralé. Tím lze vysvětlit skutečnost, že byl u nás tak brzy založen čtenářský spolek.

Zakladatel blažovického čtenářského spolku, kaplan Jan Křivý, přišel na tvaroženskou faru roku 1868. Působil zde do roku 1871. V roce 1869 byl zřejmě hodně mladý a nepochybně pod vlivem profesora brněnského bohosloví Františka Sušila, známého buditelskými a vlasteneckými snahami.

Blažovický čtenářský spolek se později sloučil s místním pěveckým spolkem v celek, který nesl název "Čtenářsko–pěvecký spolek Velehrad". Po roce 1900 již zde byla knihovna s velkým množstvím knih. Kolem roku 1905 vytvořil nový katalog knih učitel místní školy Alois Procházka spolu s místním rodákem Jaroslavem Štěpánkem. Čtenářský spolek – knihovna – převzal název a organizační základ jako Knihovna Národní jednoty. Po roce 1918 se knihovna podle zákona stala Obecní veřejnou knihovnou. (Pro zajímavost v roce 1957 měla knihovna 2 800 svazků. V tomtéž roce bylo vypůjčeno 3 875 svazků). V současné době je v knihovně kolem 4 500 svazků. V roce 2006 bylo vypůjčeno 8 682 knih a časopisů.

Knihovníci:

Kolem roku 1900 byl knihovníkem Josef Ondráček, č.p. 12, pak Fabián Baloun. V době 1. světové války ji vedla Anděla Kosiková, č.p. 196, poté Jiří Škrla, č.p. 134, který tuto funkci zastával od roku 1918 do roku 1934. od roku 1934 do 1954 byl knihovníkem Antonín Pivoda, č. p. 186. Zastával tuto funkci 17 roků. Po něm se stal knihovníkem Jan Štěpánek, poté Vlastimil Ondráček a po něm učitelka místní školy Ludmila Ostřížková. Od roku 1968 vedla dlouhých 51 let obecní knihovnu Růžena Daňková. 

1. ledna 2019 převzala vedení obecní knihovny Anna Ondráčková. 

V září 2021 byla knihovna  přemístěna do nově zrekonstruovaných prostor obecní Spolkovny a 19. 9. 2021 slavnostně otevřena pro veřejnost.